3 tipy k porodu včetně právní podpory, které bych poradila nejen své sestře

Já vím, 3 tipy jsou moc málo.

Klidně by jich mohlo být mnohem víc. Ale. Každá jsme jiná. Každá máme jiné představy.

Ono se to totiž snadno řekne „krásně porodit, s radostí, přirozeně“. Je nutné ovšem sdělit, že každá jsme v jiné výchozí situaci a řešíme jiné podmínky. Jde o jiný stupeň napojení, poznání, důvěru, strach, zázemí.

A tak se setkávám s různými typy žen.

Některé mají přístup „moc to řešíš“, vždyť je to jedno, ne, nějak to zvládnu, nebudu přeci dělat „ofuky“ apod. Tyto ženy většinou nechávají věci být, nepřipravují se a raději nechají vše osudu. Taky řešení. Jejich volba.

Pak jsou tu ženy, které jsou opakem. Chtějí se co nejlépe připravit, hledají informace, trénují, čtou literaturu. Ty většinou dojdou do stádia, že mají strach, že jim v porodnici nebude vyhověno a nasloucháno dle toho, co chtějí.

Jiné se pak nemohou rozhodnout, co v porodním plánu nechat a co už by se jako nesetkalo s podporou personálu.

A pak v tom všem kolem zapomenou na to, co vlastně chtěly. Nechtějí se hádat. Je jim to hloupé. Nechtějí si každou věc tak energeticky vyčerpávajícím způsobem prosazovat. A tak to vzdají. Zvláště po větě: „Chcete, aby vám miminko umřelo?“ To odzbrojí každou.

Proto se snažím vás podpořit v tom, abyste to vše jen tak nevzdaly. Věděly, byly připravené a dokázaly se svobodně rozhodnout.

I když je tato problematika hodně široká, pokusím se vám dát 3 tipy, které považuji za nejzásadnější pro zdařilý průběh porodu. Zásadní pro dítě a jeho další vývoj. A k tomu samozřejmě i praktické tipy, jak jich docílit.

A teď bych se mohla rozepsat o podrobnostech, proč nechtít nástřih hráze nebo proč si raději nelehat, jaké zakázané zákroky se v porodnicích provádějí a jaké hormony se do těla vylučují při porodu…..ne.

Místo toho vám doporučím vyvarovat se všem „preventivním zásahům“. To je zásahům, které nejsou akutně potřeba a provádějí se jen z důvodu „co kdyby“.

Z právního hlediska máte vždy právo na informace. Informace o vašem stavu, v jakém stádiu se nacházíte, jaký je doporučovaný postup a co za léky/zákroky vám navrhují.

Máte právo říci ne, i když bude pan doktor protáčet panenky.

Co je informovaný souhlas a jak by měl vlastně vypadat, se můžete dočíst tady >>.

Vědecké výzkumy potvrzují, že je velmi důležité pro dítě nechat dotepat pupečník.

Předčasným přestřižením pupečníku dítě tak přichází až o 1/3 krve, která mu patří.

Zde si tuto problematiku dohledejte. Existuje řada důvěryhodných zdrojů a odborných článků vyznívající v jednoznačný prospěch.

Porodník Leboyer uvádí:

”Oddělení pupeční šňůry hned, jak dítě opustí dělohu, můžeme považovat za projev největší krutosti, jejíž negativní dopad nelze ani vyjádřit."

Ve většině českých porodnic však dotepání pupečníku není samozřejmostí. Je třeba, aby si tuto záležitost rodiče pohlídali. To, že to opravdu ještě není automatické ve všech porodnicích, píši zde >>.

A jak tedy prakticky?

Předně, zapsat si tento požadavek do porodního plánu.

Při vstupu do porodnice do informovaného souhlasu dopsat, že si přejete nechat dotepat pupečník. Zároveň to personálu několikrát opakovat. Úplně nejlepší prevence je, pokud váš doprovod je srozuměn a bude tuto záležitost hlídat.

Zároveň další taková berlička je v tom, že si přejete, aby pupeční šňůru přestřihl váš muž. A ten by měl právě pohlídat, aby to bylo po úplném dotepání.

Bonding – pro někoho zásadní, pro jiného nuda. Setkala jsem se i s názorem, že to rodiče jako nebavilo. Prý 2 hodiny po porodu je moc dlouho! Ano, není povinnost být vždy happy. Není povinnost, aby vás to bavilo. Každý jsme jiný.

Takové názory jsou naštěstí ojedinělé a většinou je mají spíše ženy po traumatickém porodu nebo u kterých se ještě plně nerozvinula mateřská láska. Nevadí. Je prokázán pozitivní účinek, blahodárný pro dítě. Tudíž to děláte hlavě pro něj.

S bondingem se pojí další bod, a to neodnášet dítě. Být s ním. Neustále. Žádné odnášení a separování. Právě takto se nejsnáze dítě adaptuje a mnohem lépe se spustí laktace.

Jak to provést právě, když chcete být s dítětem, ale nechtějí vám to umožnit? Ať už z důvodu, že jste např. po císařském řezu nebo jen byste si měla odpočinout? Na co máte nárok?

Předně vy jste matka a vy nesete za dítě zodpovědnost. Máte právo s ním být neustále. I při všech zdravotních vyšetřeních a úkonech (což doporučuji).

Pokud nejste zdravotně schopna ihned se o dítě postarat, máte právo, aby vás „zastoupil“ váš muž. Ten je ostatně také zákonný zástupce dítěte. Tudíž zajistěte si pobyt otce na pokoji a v době, kdy vy nemůžete, vás zastane on.

Je stokrát lepší, aby bylo dítě po celou dobu v kontaktu s otcem a s vámi v jednom pokoji, než se omezit jen na to, že celou dobu ležíte sama na pokoji a jednou za čas vám na chvilku sestra podstrčí vlastní dítě, ať se jako nakojí. Vám to samozřejmě nepůjde hned na povel a už se zase odnáší.

Proto si v tomto duchu proškolte i svého partnera. Ať se nenechá vyhodit a je vám tou pravou oporou v době, kdy to nejvíc potřebujete. Nejen vy, ale už i vaše společné dítě.

Více informací nejen o těchto tématech s právním podtextem naleznete na facebooku.

No, a pokud vás zaujal styl mého psaní a ráda byste se dozvěděla víc, vyzkoušejte E-mailový minikurz nejen pro těhotné podnikající ženy. Jsou na něj skvělé ohlasy. Ženy si nejvíce pochvalují věcnost, stručnost, žádné omáčky a přínosné věci. Tak to zkuste taky >>

Komplexní informace jsem zpracovala do on-line kurzu Moje práva v těhotenství a u porodu, na který se můžete podívat zde>>