Otcové nesmějí k porodu svých dětí

OTEC K PORODU NA ZÁKLADĚ MIMOŘÁDNÉHO OPATŘENÍ MZ ZE DNE 18.3.2020 NESMÍ.

Po tomto oznámení se strhla veliká lavina reakcí a spousta žen se ocitla v bezvýchodné situaci.

Víte, chápu všechny ženy, které se chystají v této době porodit své dítě. A věřte, nemají lehkou situaci.

Kromě toho, že „pohodu a klid“ jim teď současná situace, a to i vlivem médií, nedopřeje, došlo i k úplnému znemožnění přítomnosti nejen otce u porodu.

Chápu zákaz návštěv v případech, kdy rodinky ve velkém couraly po odděleních. Ovšem u porodu ne.

Pokud má manžel nákazu v těle, může ji mít pravděpodobně i žena, potažmo dítě. Může ji mít i lékař.

Není řešením, když se zamezí účast otce u porodu.
Řešením je chránit sebe.

Situace v porodnicích

Bohužel situace v českém porodnictví je dlouhodobě taková, že ženy se necítí bezpečně v prostředí českých porodnic. Mají negativní zážitky, nerespektování a neustálé dohady o to, co je naprosto základní. A o otázku bezpečí jde především. Když se v bezpečí cítí žena, cítí se tak i dítě a ovlivňuje to samotný porod.

Pro personál porodnice je ovšem lepší, pokud jde žena rodit bez doprovodu.

Proč?

Nemají nikoho, kdo by aktivně „protestoval“ proti navrhovanému postupu a současný stav jim „hraje do karet.“

Otec u porodu je, kromě psychické podpory, také určitá „obrana“, která má mnohdy sloužit jako štít a nárazník, aby se žena cítila v bezpečí.

V současné situaci by se velice hodilo to, po čem voláme tak dlouho. Stačilo by, kdybychom měli implementovanou do právního řádu legální možnost porodních asistentek „chodit“ k domácím porodům nebo k porodům mimo zdravotnické zařízení.

Systém zdravotní péče by byl připraven a počítal by s touto variantou. Ženy by se rozhodovaly na základě objektivních skutečností.

Pokud by se porod mimo zdravotnické zařízení měl vyvíjet třeba jen náznakem špatným směrem, nikdo ze zúčastněných by se nebál zavolat záchrannou službu a s klidem by odjel do porodnice.

Samozřejmě spolu se svojí PA, která by zcela legálně a odborně bez možnosti postihu nebo lynčování sdělila, jaký byl vývoj, co se ukazuje, co je potřeba zkontrolovat a mohla by být se ženou i v porodnici.

Prostě by tu byl provázaný a kontinuální systém péče, který by byl maximálně bezpečný. V jiných zemích je to naprosto běžné.

Zároveň by tento systém odpovídal vyspělému státu. Kdyby totiž takto zdravotnictví fungovalo běžně, nemuselo by docházet k takovým omezením a zásahům, které se dějí dnes.

A ne, nepovažuji za nebezpečné, že se „povolí“ přístup otce u porodu.

Za zvýšené riziko považuji skutečnost, že v dané bezvýchodné situaci se ženy, které byly připraveny na porod v porodnici, ovšem se svojí dulou nebo PA a samozřejmě manželem, rázem ocitají v jámě lvové samy, bez opory, pomoci a pocitu důvěrného prostředí.

Mnohé z nich se proto až nyní pod tíhou dané situace rozhodnou, že by bylo dobré rodit doma. Ovšem svoji PA neseženou, a pokud ano, stejně je odmítne z důvodu sankce státu.

Jsou tak vystaveny situaci, kdy rodí doma neasistovaně! A v tomto vidím veliké riziko.

Všem ženám, které se ocitly v nelehké situaci, bych chtěla dodat hodně sil a pokusím se přispět k tomu, ať právě váš porod dopadne co nejlépe.

Držte se.