Měla jsem za to, že některé věci nemusím polopaticky vysvětlovat ani zdůrazňovat. Že se jedná o natolik známá fakta, která nepotřebují bližší komentáře. Prostě, že jde o věci, které jsou natolik přirozené, že je nemusím „obhajovat“ nebo nějak více dokazovat odbornými studiemi.
No, asi jsem se spletla.
Ten, kdo se alespoň trošku zajímá o věci kolem těhotenství a porodu (a teď opravdu nemyslím, jen jakou má mít barvu výbavička pro miminko), jistě ví, cítí nebo alespoň se s těmito názory již setkal, že:
a spousta dalších bodů.
Není v pořádku se „omezovat“ jen na fakt „mám zdravé dítě, co víc si přát a ostatní mě nezajímá. “ Toto je zásadní chyba. Takhle může možná přemýšlet žena, která měla opravdu sakra komplikace.
Přesto se setkávám s názorem některých žen (a bohužel i některých porodníků), kteří říkají, že nezáleží na způsobu porodu, ani na tom, zda žena kojí, ani na tom, zda jsou žena s miminkem ihned spolu po porodu, ale jen na tom, že je miminko zdravé. Uff.
Nezlobte se, ale připadá mi to stejné, jako říct, „nezáleží, jakou kvalitu má můj život, ani to, jak žiji, důležité je, že jsem vůbec naživu. Ono v tomto kontextu může být všechno vlastně jedno. Nezáleží na tom.
Je velice těžké toto rozporovat (o to se ani nesnažím) a opravdu záleží, z jakého úhlu pohledu se na to díváte.
Neříkám, že mít zdravé dítě je samozřejmost. Není. Podílí se na tom samozřejmě více faktorů.
Faktem ovšem je, že k porodu přicházející úplně zdravé děti i maminky se mění v „záchranu života“ až moc často, než by se hodilo i líbilo.
Statisticky k případným komplikacím dochází v 10-20% případech. Co zbývajících 80-90%? Ty jsou schopny porodit bez zásahů a „záchrany života“, ovšem neděje se tak.
Pokud k porodu přichází zcela zdravé dítě i žena a následně nastanou komplikace, jistě je to jediné, co chcete. Mít zdravé dítě a nic víc neřešit. Chápu.
No, ale co když k těm komplikacím nedojde? Co když jste v těch 80-90% případech, kdy porodíte hladce, bez nutnosti zásahů? To jedno jediné přání mít zdravé dítě se najednou rozrůstá třeba o:
Pokud se bude na porod nahlížet z pohledu přežila/nepřežila, nic se opravdu nezmění.
Upřímně, znám jen ženy/matky, které by pro to, aby měly zdravé dítě, udělaly cokoliv. Podstoupí vyvolání, nástřih, sekci a cokoliv dalšího. Co když ale zbytečně?
Porod není jen o „přežití“. Chtějte víc. Jde to.
Teď jen na vysvětlenou, já si moc cením práce všech odborníků a zdravotníků, kteří v krizových a komplikovaných situacích opravdu zachraňují život. To bezesporu.
Už víc se mi ovšem nelíbí, že jsou i takoví odborníci, kteří mají tendenci do porodu zbytečně zasahovat, urychlovat a popohánět, jen aby se to stihlo…. Ti už v mých očích zase takoví odborníci nejsou. Nerespektují zásadní fyziologické procesy a světe div se, pak „zachraňují.“ Kolikrát zbytečně, kolikrát zachraňují to, co sami vyvolali.
Prosím proto, pokud máte zakotvenou představu, že je to jinak a nejste otevřeni jiným pohledům s respektem, nechoďte na stránky zabývajícími se přirozenými porody. Nic si nezjišťujte, odevzdejte kompetence jiným a pak jen křičte, že vám to dítě zachránili.
A pro ty ostatní, kteří si rádi udělají vlastní názor a dokáží vzít zodpovědnost do svých rukou, můžu doporučit cenné informace v těhotenství, k porodu i koněm, na které se můžete podívat zde.