oxytocin - http://farmaceutika.info/oxytocin-ferring-leciva-2-iu

ypadá to, a statistiky to potvrzují, že rutina vítězí nad přirozeným průběhem porodu. Nejčastější rutinou je podávání oxytocinu (81,96%), amniotomie, poloha vleže při monitoru (většinou právě kvůli podávanému oxytocinu) apod. Dokonce i vědecké studie říkají, že jakmile zasáhneme do přirozeného porodu, přináší to celou kaskádu na sebe navazujících komplikací. Laicky řečeno, jakmile zasáhneme do něčeho, co funguje správně, fungovat správně přestane.

Podíváme-li se na příbalový leták oxytocinu, jistě nás napadne otázka – není náhodou toto jedna z odpovědí na otázku, proč tolik žen musí být při porodu zachraňováno?

„Nežádoucí účinky

Nejčastěji dochází ke zvýšenému poporodnímu krvácení, hypoprotrombinémii či zvýšené fragilitě erytrocytů.

V literatuře popisované zvýšené riziko hemoragií a tromboembolií nebylo klinicky prokázáno.

Ojediněle se může objevit zvracení, alergické reakce a arytmie (nejčastěji bradykardie matky nebo plodu). Po prolongovaných intravenózních infúzích může vzácně dojít k retenci vody až otravě vodou, alteraci plodových ozev, k hypertenzi a subarachnoidálnímu krvácení či k hypotenzi a šoku.

Předávkování

Vysoké dávky oxytocinu mohou vyvolat hyperstimulaci dělohy s hypertonickými kontrakcemi, které mohou poškodit plod asfyxií nebo anoxií, nebo vést k ruptuře dělohy či poporodní hemoragii.

Dočasná hyperaktivita dělohy po předávkování oxytocinem může, ale nemusí mít souvislost s přecitlivělostí na tento přípravek.

V závažnějších případech může vést předávkování oxytocinem k hyponatrémii nebo k intoxikaci vodou, zejména při současném nadměrném přívodu tekutin. Vysoká jednorázová dávka podaná intravenózně by mohla vyvolat srdeční arytmii.“ (zdroj: http://www.farmaceutika.info/oxytocin-ferring-leciva-2-iu)

Pokud se podává téměř každé rodičce rutinně oxytocin, aniž by to skutečně potřebovala, je velká pravděpodobnost, že dojde k dominovému efektu. Při čtení nežádoucích účinků oxytocinu se mi vybavují ony příspěvky v diskuzích o zachráněném porodu…

r4. Vyvolávání porodu bez medicínského důvodu
I po 39 týdnech těhotenství byste měla odolat nutkání vyvolat porod, jestliže neexistuje vážný medicínský důvod, říká Debra Bingham, R.N., víceprezidentka Asociace ženského zdraví, porodních a novorozeneckých sester. Poukazuje na to, že žena, která začne rodit přirozeně, může obvykle strávit časnou fázi doma, pohybovat se, jak je jí nejpříjemněji. Vyvolávaný porod probíhá v porodnici, kde je žena připojena minimálně na jednu kapačku a fetální monitor. Navíc, ve většině nemocnic není umožněno jíst a pít, jakmile začne vyvolávání. „Může se stát, že porod je vyvolán před tím, než je ženino tělo či dítě připraveno,“ říká Bingham. „To znamená, že porod může trvat déle a pravděpodobnost, že žena porodí chirurgicky je dvakrát až třikrát větší.“ Vyvolávaný porod často vede k dalším intervencím zahrnujících epidurál k úlevě od bolesti, porod kleštěmi či vakuumextraktorem, císařský řez. Což s sebou nese svá rizika.
Například, studie z roku 2011 zjistila, že žena, která podstoupí vyvolávaný porod bez indikace, má o 67 % větší pravděpodobnost, že porodí císařským řezem, a její dítě s o 64 % větší pravděpodobností skončí na jednotce intenzivní péče, ve srovnání s ženami, které začaly rodit samy od sebe. Indukce porodu je ospravedlnitelná, jestliže je pro to medicínský důvod, jako například prasklá voda bez započetí porodu nebo jestliže je týden či více po termínu.