Moje práva u porodu

V této lekci se dozvíte jaká vyšetření se provádějí na novorozenci ihned po narození. Nejvíce se zastavíme u přerušení pupečníku a významu bondingu, neboť tyto dvě věci považuji za jedny z nejdůležitějších.

Přerušení pupečníku – doporučuje se přerušit mezi 1. a 3. minutou (Hutton a Hassan, 2007).

 

Prevence tepelných ztrát – skin-to-skin s čistou přikrývkou, pokud nelze, tak inkubátor (Soll, 2008). 

Apgar skóre – hodnotí poporodní adaptaci v 1., 5. a 10. minutě. Podle pěti kritérií se přidělují body. Subjektivně určuje neonatolog (někdy i pouze vizuálně). Při jeho posuzovaní se ovšem můžou objevit odchylky mezi hodnotiteli (O’Donell a spol., 2006).

Slouží k rychlé orientaci, zda je nutná resuscitace a další úkony. Později Apgar skóre informuje i pediatra o poporodní adaptaci novorozence. 

Kri

8-10 bodů označuje normální adaptaci
7-4 body lehkou poporodní asfyxii („přidušení“)
Pod 3 body těžkou poporodní asfyxii
Apgar skóre je doporučováno jako rychlá a levná metoda pro predikci přežití novorozence (Casey a spol., 2001). Ovšem samotné Apgar skóre není vhodné pro diagnózu asfyxie, ani pro predikci neurologického poškození (AAP a spol., 2006). 

Vážení novorozence – většinou se váží ihned po porodu a pak každý den v porodnici. Novorozenec fyziologicky ubývá 5 – 10 % svého váhy během prvních tří dnů. Vede se diskuze, zda má být první vážení odloženo o 2 až 24 h (Pánek, 2013). 

Měření délky – provádí se při vážení. Australská studie zjistila, že panuje značná nepřesnost při měření délky novorozenců (Wood a spol., 2012). 

Kapání do očí – prevence zánětu spojivek infekcí Neisseria gonorrhoeae, který může výjimečně způsobit slepotu. Používá se Ophthalmo-septonex. I přes tento výplach očí, může dojít k infekci (Ingram, 1994). 

Podání vitaminu K – slouží jako prevence krvácivé nemoci novorozenců, vitamin K hraje důležitou roli v procesu srážení krve. Je možno podávat i. m. (do svalu, většinou bolestivé), p. o. (lžičkou do úst, podává se takto i následující dny), u nezralých novorozenců možno i i. v. (žilně). Aplikace by měla proběhnout co nejdříve po porodu (Busfield a spol., 2007), nejlépe do 2 hodin (Pánek, 2013). 

Laboratorní screening – zjišťuje přítomnost 18 vybraných vzácných metabolických a endokrinních onemocnění. Provádí se odběrem krve, většinou z paty novorozence. Může předcházet závažné malnutrici dítěte a přispívat tak k lepšímu dlouhodobému růstu (Farrell a spol., 2001). Screening je obecně doporučován jako efektivní a citlivá metoda pro odhalení daných onemocnění umožňující zahájit včasnou léčbu (Harms a Olgemöller, 2011). 

Vyšetření sluchu – provádí se druhý až čtvrtý den po porodu pomocí metody otoakustické emise a slouží ke včasnému záchytu neslyšících. Vyšetření je bezbolestné, většinou se provádí ve spánku nebo v klidu, dítěti se do ucha vloží malá sonda, která měří odpověď sluchových buněk na velmi slabý akustický stimul. Výsledek může ovlivnit hluk z okolí, plodová voda nebo zátka v uchu, atd. (Také osobně doporučuju, aby dítě před vyšetřením neleželo na uchu.) Průkazný je pouze pozitivní výsledek. To znamená, že dítě slyší. Pokud vyjde negativní výsledek, neznamená to automaticky, že dítě neslyší. V tomto případě se měření opakuje, po opakovaně negativních výsledcích se provádí specializované vyšetření na ORL/foniatrii (Sekeráková a Skybová, 2011). 

Vyšetření očí – zjišťuje, zda dítě netrpí vrozeným zákalem čočky. Umožňuje včasný záchyt onemocnění a následnou ranou péči. Provádí se posvícením do oka a sleduje se odraz světelného paprsku od sítnice. Doporučuje se vyšetřovat v šeré místnosti. Jde o vyšetření bezbolestné a velice rychlé. Lze provést kdykoliv do 4 týdnů věku. Studie se shodují, že jde o vyšetření efektivní a mělo by se provádět rutinně (Magnuson a spol., 2003; Magnuson a spol., 2013). 

(V rámci stručnosti vynechány některá další vyšetření – dysplázie kyčlí, syfilis atd.)

Literatura:

AMERICAN ACADEMY OF PEDIATRICS, et al. The Apgar score. Advances in neonatal care: official journal of the National Association of Neonatal Nurses, 2006, 6.4: 220.

BUSFIELD, Alison; MCNINCH, Andrew; TRIPP, John. Neonatal vitamin K prophylaxis in Great Britain and Ireland: the impact of perceived risk and product licensing on effectiveness. Archives of disease in childhood, 2007, 92.9: 754-758.

CASEY, Brian M.; MCINTIRE, Donald D.; LEVENO, Kenneth J. The continuing value of the Apgar score for the assessment of newborn infants. New England Journal of Medicine, 2001, 344.7: 467-471.

FARRELL, Philip M., et al. Early diagnosis of cystic fibrosis through neonatal screening prevents severe malnutrition and improves long-term growth. Pediatrics, 2001, 107.1: 1-13.

HARMS, Erik; OLGEMÖLLER, Bernhard. Neonatal screening for metabolic and endocrine disorders. Deutsches Ärzteblatt International, 2011, 108.1-2: 11.

HUTTON, Eileen K.; HASSAN, Eman S. Late vs early clamping of the umbilical cord in full-term neonates: systematic review and meta-analysis of controlled trials. Jama, 2007, 297.11: 1241-1252.

INGRAM, David L. Neisseria gonorrhoeae in children. Pediatric Annals, 1994, 23.7: 341-345.

 

 

Přerušení pupečníku – doporučuje se přerušit mezi 1. a 3. minutou (Hutton a Hassan, 2007).

Ohledně pozdějšího přerušení studie uvádějí, že může vést k mírným rizikům (např. vyšší potřeba fototerapie kvůli novorozenecké žloutence (McDonald a spol., 2014)) nebo žádná rizika neprokázaly (Mercer, 2001).

Dřívější přerušení pupečníku se nedoporučuje (Mercer, 2001). 

Prevence tepelných ztrát – skin-to-skin s čistou přikrývkou, pokud nelze, tak inkubátor (Soll, 2008). 

Apgar skóre – hodnotí poporodní adaptaci v 1., 5. a 10. minutě. Podle pěti kritérií se přidělují body. Subjektivně určuje neonatolog (někdy i pouze vizuálně). Při jeho posuzovaní se ovšem můžou objevit odchylky mezi hodnotiteli (O’Donell a spol., 2006).

Slouží k rychlé orientaci, zda je nutná resuscitace a další úkony. Později Apgar skóre informuje i pediatra o poporodní adaptaci novorozence. 

Kri

8-10 bodů označuje normální adaptaci
7-4 body lehkou poporodní asfyxii („přidušení“)
Pod 3 body těžkou poporodní asfyxii
Apgar skóre je doporučováno jako rychlá a levná metoda pro predikci přežití novorozence (Casey a spol., 2001). Ovšem samotné Apgar skóre není vhodné pro diagnózu asfyxie, ani pro predikci neurologického poškození (AAP a spol., 2006). 

Vážení novorozence – většinou se váží ihned po porodu a pak každý den v porodnici. Novorozenec fyziologicky ubývá 5 – 10 % svého váhy během prvních tří dnů. Vede se diskuze, zda má být první vážení odloženo o 2 až 24 h (Pánek, 2013). 

Měření délky – provádí se při vážení. Australská studie zjistila, že panuje značná nepřesnost při měření délky novorozenců (Wood a spol., 2012). 

Kapání do očí – prevence zánětu spojivek infekcí Neisseria gonorrhoeae, který může výjimečně způsobit slepotu. Používá se Ophthalmo-septonex. I přes tento výplach očí, může dojít k infekci (Ingram, 1994). 

Podání vitaminu K – slouží jako prevence krvácivé nemoci novorozenců, vitamin K hraje důležitou roli v procesu srážení krve. Je možno podávat i. m. (do svalu, většinou bolestivé), p. o. (lžičkou do úst, podává se takto i následující dny), u nezralých novorozenců možno i i. v. (žilně). Aplikace by měla proběhnout co nejdříve po porodu (Busfield a spol., 2007), nejlépe do 2 hodin (Pánek, 2013). 

Laboratorní screening – zjišťuje přítomnost 18 vybraných vzácných metabolických a endokrinních onemocnění. Provádí se odběrem krve, většinou z paty novorozence. Může předcházet závažné malnutrici dítěte a přispívat tak k lepšímu dlouhodobému růstu (Farrell a spol., 2001). Screening je obecně doporučován jako efektivní a citlivá metoda pro odhalení daných onemocnění umožňující zahájit včasnou léčbu (Harms a Olgemöller, 2011). 

Vyšetření sluchu – provádí se druhý až čtvrtý den po porodu pomocí metody otoakustické emise a slouží ke včasnému záchytu neslyšících. Vyšetření je bezbolestné, většinou se provádí ve spánku nebo v klidu, dítěti se do ucha vloží malá sonda, která měří odpověď sluchových buněk na velmi slabý akustický stimul. Výsledek může ovlivnit hluk z okolí, plodová voda nebo zátka v uchu, atd. (Také osobně doporučuju, aby dítě před vyšetřením neleželo na uchu.) Průkazný je pouze pozitivní výsledek. To znamená, že dítě slyší. Pokud vyjde negativní výsledek, neznamená to automaticky, že dítě neslyší. V tomto případě se měření opakuje, po opakovaně negativních výsledcích se provádí specializované vyšetření na ORL/foniatrii (Sekeráková a Skybová, 2011). 

Vyšetření očí – zjišťuje, zda dítě netrpí vrozeným zákalem čočky. Umožňuje včasný záchyt onemocnění a následnou ranou péči. Provádí se posvícením do oka a sleduje se odraz světelného paprsku od sítnice. Doporučuje se vyšetřovat v šeré místnosti. Jde o vyšetření bezbolestné a velice rychlé. Lze provést kdykoliv do 4 týdnů věku. Studie se shodují, že jde o vyšetření efektivní a mělo by se provádět rutinně (Magnuson a spol., 2003; Magnuson a spol., 2013). 

(V rámci stručnosti vynechány některá další vyšetření – dysplázie kyčlí, syfilis atd.)

Literatura:

AMERICAN ACADEMY OF PEDIATRICS, et al. The Apgar score. Advances in neonatal care: official journal of the National Association of Neonatal Nurses, 2006, 6.4: 220.

BUSFIELD, Alison; MCNINCH, Andrew; TRIPP, John. Neonatal vitamin K prophylaxis in Great Britain and Ireland: the impact of perceived risk and product licensing on effectiveness. Archives of disease in childhood, 2007, 92.9: 754-758.

CASEY, Brian M.; MCINTIRE, Donald D.; LEVENO, Kenneth J. The continuing value of the Apgar score for the assessment of newborn infants. New England Journal of Medicine, 2001, 344.7: 467-471.

FARRELL, Philip M., et al. Early diagnosis of cystic fibrosis through neonatal screening prevents severe malnutrition and improves long-term growth. Pediatrics, 2001, 107.1: 1-13.

HARMS, Erik; OLGEMÖLLER, Bernhard. Neonatal screening for metabolic and endocrine disorders. Deutsches Ärzteblatt International, 2011, 108.1-2: 11.

HUTTON, Eileen K.; HASSAN, Eman S. Late vs early clamping of the umbilical cord in full-term neonates: systematic review and meta-analysis of controlled trials. Jama, 2007, 297.11: 1241-1252.

INGRAM, David L. Neisseria gonorrhoeae in children. Pediatric Annals, 1994, 23.7: 341-345.